Samonabíjecí karabina Simonov vzor 1945
Samonabíjecí karabina Simonov je první sovětskou zbraní pro náboj 7,62x39 vz.43 vyvinutý koncem druhé světové války. Jejím autorem je Sergej G. Simonov, známý ruský konstruktér zbraní. První předsériové zbraně (se sklopným jehlovým bodákem) byly nasazeny v roce 1944 u 1. Běloruského frontu, zbraň byla velmi dobře hodnocena, oceňována byla nízká hmotnost, jednoduchá konstrukce, spolehlivost a vynikající ovladatelnost. Karabina byla přijata do výzbroje v roce 1949 a byla vyráběna v mnohatisícových sériích. V té době byl již dokončen vývoj AK-47, který byl v mnoha takticko-technických vlastnostech lepší, takže výroba SKS ustupuje AK-47. Brzy začala být vyřazována z výzbroje prvosledových útvarů a do přezbrojení zůstala zbraní dělostřeleckých jednotek, obsluh raket, týlových jednotek a nakonec zbraní čestných jednotek. SKS pracuje na principu odběru plynů, plynová trubice je uložena nad hlavní a závěr je uzamykán vertikálně pohyblivým klínem. Pevná nábojová schránka má kapacitu 10 nábojů. Zbraň je vybavena sklopným nožovým bodákem, sklápěným pod hlaveň. SKS 45 byla vyráběna v licenci v bývalé Jugoslávii jako model M 59 a M 59/66 A1 (modernizovaná varianta doplněná o nádstavec pro střelbu puškovými granáty). Dále byla vyráběna v Egyptu pod označením Rašid kde byla pozměněna pažba a přibyl odnímatelný schránkový zásobník. Čína vyráběla kopii pod označením M 56. |